Německý šlechtický rod, jehož prvním známým předkem byl purkrabí na hradě Dohna (česky Donín) Jindřich z Rotova (2. pol. 12. stol.). O hrad Dohna přišli jeho potomci v roce 1402 a přesídlili do Čech, kde vlastnili například Okoř, Lochovice, Tuchoraz, Dražice či Benátky nad Jizerou. Rod měl tři větve: saskou (existuje dodnes), českou a slezsko-lužickou (obě vymřely v 17. stol.). Bedřich z Donína († 1574) z české větve nechal na pozůstatcích kláštera v Benátkách nad Jizerou vybudovat renesanční zámek. Páni z Donína byli přívrženci Jednoty bratrské, ke katolictví konvertoval až Bedřich z Donína († 1634), který se díky tomu vyhnul v roce 1620 emigraci. Slezsko-lužickou větev založil Jindřich III. z Donína, působící na dvoře Václava I. a Přemysla Otakara II. Kvůli neshodám s míšeňským markrabětem Jindřichem Jasným musel rod odejít do Čech a do Žitavska. Na Liberecku založili hrad Grabštejn, kde sídlili do roku 1562.