Starý německý rod, který získal své jméno podle hradu Metternich v Severním Porýní-Vestfálsku. Za třicetileté války sloužili Metternichové v císařské armádě a první majetky v Čechách získali v roce 1623, kdy bylo bratrům Janu Reichartovi, Karlovi, Emmerichovi, Vilémovi a Lotharovi propůjčeno, později i prodáno, panství Kynžvart. V roce 1635 získali říšský panský a v roce 1679 hraběcí titul. Koncem 17. století nechal hrabě Filipp Emerich († 1698) postavit v Kynžvartu barokní zámek. Klemens Václav kníže Metternich-Winneburg († 1859), ministr zahraničí, vedl mírový vídeňský kongres (1814-1815), který měl vrátit poměry v Evropě do doby před velkou francouzskou revolucí. V letech 1821-1848 byl státním kancléřem, konzervativním a zaměřeným proti novotám. Po vypuknutí vídeňské revoluce byl donucen k rezignaci. Rod vymřel po meči Paulem Alfonsem († 1992), kterému byly již v roce 1945 zkonfiskovány majetky na základě Benešových dekretů.